Tepelný stres

Tepelný stres a suchostojné dojnice

Všichni víme, že tepelný stres negativně ovlivňuje jak produkci, tak i reprodukci. Obvykle chovatelé, kteří se obávají tohoto problému, vybaví stáje ventilátory a rozprašovači, aby během léta ochlazovaly dojnice na laktaci.

Jelikož dojnice v období stání na sucho neprodukují, často se u nich přehlíží snižování tepla. Co se stane, když nechráníme dojnice na sucho před letním tepelným stresem? Pamatujte si, že během této doby mléčná žláza podléhá involuci a pozdějšímu vývoji, což jsou nezbytné kroky k dosažení vysokých výsledků pro příští laktaci. Nové výzkumné studie z Univerzity na Floridě ukazují, že dojnice vystavené tepelnému stresu během celého období stání na sucho mají nižší produkci mléka v následné laktaci v průměru o 4,5 litrů na dojnici za den, ve srovnání s dojnicemi, u kterých došlo ke snížení tepla.

Co se stane s teletem?

Vzhledem k tomu, že u dojnic s tepelnou zátěží dochází k předčasným porodům, rodí se telata s nižší hmotností, mají sníženou imunitu a je pravděpodobnější, že jsou brakovány předčasně. Nejdůležitější je, že tepelná zátěž ovlivnila budoucí produkci telat – o 3,6 litrů méně mléka denně během první laktace a 3,4 litrů méně mléka denně během druhé laktace ve srovnání s telaty, u kterých matka byla ochlazována. To znamená přibližně 907 a 726 litrů ztráty mléka během prvních 35 týdnů v mléce pro první a druhou laktaci. Následky způsobené tepelným stresem v období stání na sucho zdaleka nekončí. Potomci další generace vyrobili během své první laktace denně o 3,7 litrů méně mléka ve srovnání s těmi, kteří se narodili dojnicím, které byly aktivně chlazeny během období stání na suchu před 4 lety.

Aby se minimalizovaly účinky tepelného stresu – kromě použití zastínění, ventilátorů a rozprašovačů – je možné začlenit tělesný rámec do šlechtitelského programu, který se stane dalším nástrojem v řadě. Dojnice středního rámce převádějí krmivo do mléka účinněji, produkují méně tepla jako podíl hrubého energetického příjmu, a proto jsou méně náchylné k tepelnému stresu. To naznačuje, že zlepšení účinnosti přeměny krmiva na mléko může částečně kompenzovat náklady na budoucí sníženou produkci mléka v důsledku teplejšího klimatu.

Výzkum jasně ukazuje, že teplotní stres v období stání na sucho má významný negativní dopad na ekonomiku mléčné farmy. Ochlazením krav stojících na sucho si je nastavíte tak, abyste dosáhli maximálního zisku v příští laktaci v důsledku vyšší produkce mléka, méně onemocnění po otelení a zdravějších, produktivnějších telat.

Nyní je čas zhodnotit Vaši strategii ochlazování!
(Zdroj: GENEX)

Ing. Vladěna Hrazdirová
CBS Genetics s.r.o.
Komenského 221
783 79 Grygov